Francouzský král Ludvík XIV. (1638 - 1715) se chopil vlády roku 1661. Od samého počátku svého panováni měl cit pro vše krásné, obklopil se umělci, malíři a architekty nejlepších evropských jmen. Mezi jeho nejoblíbenější zábavy patřily okázalé slavnosti a představení častokrát doplňované novým tanečním uměním - baletem. Osobně se účastnil mnohých vystoupení jako aktivní tanečník. Zatím co on našel rozptýlení v tanci, jeho bratr Filip vévoda Orleánský se bavil se svým šermířským mistrem Philibertem de la Touchem. Tento šermířský mistr měl v tehdejší "Královské šermířské akademii", hlavní slovo. Jehopřínosem francouzské škole šermu, bylo vydání díla, které se stalo základem pro práce dalších mistrů. Jeho kniha nesla vznešený název "Svobodné umění šermířské". Dílo vyšlo v Paříži v roce 1670 a bylo přijato s nadšením. Autor působil po celou dobu své slavné kariéry na dvoře krále a těšil se velké vážnosti. Král Ludvík XIV. povznesl své mistry nejvýše jak jen mohl. Potvrdil jim jejich výsadu, že nikdo kromě nich nesmí ve Francií vyučovat šermu. Mnohé povýšil do šlechtického stavu a udělil dokonce šermířské akademií, nový erb s rodovými bourbonskými liliemi a zkříženými kordy. V tomto období se zároveň mění vzhled zbraní. Dýka a dlouhý italský rapír začínají mladým šlechticům překážet. Vytváří se nová zbraň, je to barokní kord a lehký cvičný fleret. Tato zbraň je podstatně kratší než rapír, je i lehčí a pro akce francouzské školy, tudíž výhodnější. Postrádá složitý koš, záštitu zbraně tvoří jen jakési dvě k sobě spojené mušle a velmi krátká příčka. Čepel se postupně stále odlehčuje, s ní nabývá šerm složitějších forem. S oblibou se používá fleret, jako cvičná zbraň je velmi populární. Šermířské akce nepostrádají dobovou etiketu , vzácná je i jistá forma salonního šermu s přísnými pravidly a důrazem na čistotu stylu. Jedním s prvních mistrů, který publikoval styl francouzské školy šermu", byl jistý Charles Besnard , jeho kniha nazvaná "Teorie a zkušenosti šermu kordem čili fleretem aneb Svobodný mistr šermu", (vyšla někdy v roce 1653) měla na své současníky nemalý vliv. Mistr v této knize nastínil základní typ francouzského střehu, ze kterého další mistři už jen vycházejí. Takoví to šermířský střeh byl základním prvkem pro mnohé z něj vycházející akce. Je rovněž autorem jedné s prvních réverencí tedy šermířských pozdravů se zbraní v ruce. Ve své knize některé typy pozdravů stručně popisuje. Další věhlasný mistr francouzské školy šermu"je André Wernesson de Liancourt působící na francouzském dvoře kolem roku 1680. Tento mistr posedlý touhou vymyslet univerzální kryt byl oblíben zvláště mladou šlechtickou generací. Jeho pařížské šermířské dýchánky byli proslulé. Navýsost cenným přínosem je i jeho myšlenka , zanechat chodidlo (defenzivní zadní nohy u praváka je tím míněna samozřejmě levá noha) při výpadu na zemi. Výsledkem je lepší stabilita a snazší ústup při defenzívě. Celou škálu barokních mistrů šermu na královském dvoře uzavírá monseigneur Labat. Tento mistr vydává v roce 1690 knihu pod názvem "umění kordu", jedná se o ucelené dílo určující souhrn šermířského stylu francouzských kavalíru v době baroka. Mistr stanovil pevná pravidla, které ostatní pouze rozvíjeli. Protěžovaná je elegance pohybu, nad účelovostí akcí. Specialitou tohoto díla je jeho zaměření na šerm tehdy populárním fleretem. Pravidla školy byli velmi náročné a k jejich zvládnutí bylo zapotřebí hodně času. Frekventanti školy se museli dlouho vracet k jednotlivým akcím, dokud si je bezvadně neosvojili. Jen perfektní znalost akcí a technik mohla vést ke konečnému ovládnutí této náročné školy. Mnohé války a velikášskou politiku slunečního krále, pocítil především prostý lid. Pro ně se šerm kordem i fleretem stává pouze další feudální zábavou, proto se souběžně s francouzskou školou šermu rozvíjí i lidový šerm tesákem, později šavlí. V roce 1715 král po dlouhé vládě umírá , celé provincie plesají radostí, že král tyran padl. Jeden absolutismus končí zažíná nový, v dobách regentství (za mladého krále Ludvíka XV., vládne vévoda Orleánský ) dochází k upevnění pozic francouzské školy šermu téměř v celé Evropě. Smrtí krále Ludvíka XIV. končí jedno slavné období, v Evropě však zažíná rozkvétat nový styl, rozmarné rokoko a tím zažíná další velkolepé období rozvoje francouzského šermu v Evropě.
Ilustrace z knihy "Le Maître d'Armes Libéral "
Mistra Charlese Besnarda z roku 1653